Zde si můžete přečíst reportáž z naší dobrodružné expedice za totálním zatměním slunce do Szárváru.
Podívejte se do fotogalerie naší expedice Zatmění 1999.
ÚVOD
Motto:
Po sedmém měsíci roku 1999
sestoupí z nebe velký král strachu.
Vzkřísí velkého krále Mongolů,
pokud nebude šťastně vládnout Mars.
Nostradamus
Astronomie, i když nejstarší mezi vědami, je vědní obor, který je v současné době poněkud opomíjen a omezen pro úzký okruh zájemců. Je to velká škoda, protože astronomie nabízí celou řadu zajímavých pozorování a zabývá se záludnými otázkami z oboru kosmologie, např. jak vznikl vesmír, nebo zda je vesmír konečný či nekonečný. K velmi efektním pozorováním patří například zatmění Měsíce, pozorování meteoritů a komet a vůbec nejpůsobivější podívaná je úplné zatmění Slunce, které v minulosti vedlo lidstvo k bázni a až k panickému strachu z konce světa.
Zkoumáním podstaty a průběhu zatmění Slunce se lidstvo zabývá už několik století, přesto je mezi širokou veřejností tento jev známý pouze jako "astronomická senzace". Avšak málokdo by dokázal na skutečně racionálních základech vysvětlit podstatu tohoto jevu.
Zájemci z řad široké veřejnosti, kteří se o astronomii zajímají, se na tento jev připravovali již dlouhé měsíce. Tento "svátek astronomie" si nenechali ujít vzhledem k tomu, že pás úplného zatmění probíhal velmi blízko našich jižních hranic republiky a další zatmění proběhne u nás až v roce 2 135.
Žijeme na konci druhého tisíciletí, v době, kdy věda a technika je na velmi vysoké úrovni. Snaha astronomů o racionální vysvětlení tohoto přírodního úkazu však vyšla naprázdno, neboť podle průzkumů se každý čtvrtý dotázaný člověk obával "možné katastrofy". Tito lidé by se mohli klidně vrátit o 4000 let zpět, důkazem toho je příběh, který se odehrál v roce 2137 př.n.l. Dva starověcí čínští císařští hvězdáři se podle dochovaných archivních záznamů opili a zanedbali tak své povinnosti v průběhu úplného slunečního zatmění, spočívající ve střílení šípů a bubnování proti obludě, požírající Slunce. Ačkoli obluda navzdory jejich opomenutí Slunce nakonec nepohltila, byli oba provinilci na císařův rozkaz popraveni. Jejich "zločin" byl zaznamenán a stal se tak nejstarším dochovaným svědectvím o úplném zatmění Slunce s časovým i geografickým údajem.
SONDA DO HISTORIE
Lety umělých družic Země v posledních dvaceti letech podstatně zlepšily naše znalosti o Slunci, protože poprvé umožnily souvisle sledovat útvary, které ze zemského povrchu nikdy nespatříme. Před érou kosmonautiky byla taková pozorování možná jen zčásti během vzácných a krátce trvajících slunečních zatmění.
Záznamy o zatměních sahají daleko do minulosti: v čínských kronikách byl nalezen doklad o zatmění, ke kterému došlo v roce 2136 př.n.l., tedy více jak před čtyřmi tisíci lety. Zajímavá zmínka o zatmění, kterou zaznamenal Hérodotos, pochází z 5. století př.n.l.: "Přihodilo se, že se za bitvy najednou stal den nocí.Tuto přeměnu předpověděl Iónům Thálés Mílétský, jako lhůtu stanovil ten rok, ve kterém se stala ona změna." Z astronomického hlediska šlo o zatmění Slunce dne 28. května 585 př.n.l.
Na to, že by Slunce mohla obklopovat rozsáhlá atmosféra, zřejmě jako první upozornil na přelomu našeho letopočtu antický filozof Plútarchos. Během úplného zatmění v roce 83 n.l. si všiml, že tmavý měsíční disk obklopuje nenápadné, nepravidelně rozložené světlo.
Ze středověku, v dobách velkého strachu z budoucnosti, kdy se mnoho lidí obracelo na proroky a jasnovidce, také pochází velmi zajímavá vize konce světa od nejznámějšího jasnovidce Nostradama, který předpovídá apokalypsu světa na osmý měsíc (tedy srpen) roku 1999 - viz. motto výše. Jeho proroctví z roku 1555 jasně ukazuje na jedinečnou astronomickou událost - úplné zatmění Slunce dne 11. srpna 1999.
Na území dnešní České republiky došlo k poslednímu pozorovatelnému úplnému zatmění Slunce 12. května roku 1706. Předposlední úplné sluneční zatmění, viditelné ze zemského povrchu, nastalo dne 26. února 1998 a nejlépe ho mohli spatřit obyvatelé jihoamerické Venezuely a výletníci z palub lodí brázdících Karibské moře.
ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE
Úplné zatmění Slunce je pravděpodobně vůbec nejhezčí přírodní úkaz. Protože je možné jej spatřit pouze v úzkém dlouhém pásu, který často vede přes nehostinné oblasti, putují za ním pokaždé desítky, ne-li stovky tisíc lidí. Předposlední zatmění 26.2.1998 viditelné v oblasti Karibského moře sledovalo na palubách větších či menších lodí asi dvanáct tisíc lidí.
O zatměních se také píše na předních stránkách novin a časopisů, televizní společnosti jim věnují zvláštní reportáže a zcela obvyklé jsou přímé přenosy prostřednictvím Internetu či speciálních TV kanálů. Za tímto vzácným jevem ovšem cestují i stovky profesionálních astronomů. Cílem vědeckých expedic je pořídit co nejdetailnější pozorování svrchní části sluneční atmosféry.
V poslední polovině tohoto století bylo pozorováno 26 úplných zatmění Slunce. Oblast viditelnosti těchto zatmění a cestu totality úplných zatmění přiblíží následující obrázek, který po Internetu nabídl NASA - národní ústav pro kosmonautiku v USA
CO SE DĚLO BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE NA ZEMI ?
Úplné zatmění Slunce je tak úchvatným a jedinečným přírodním divadlem, že jen velmi těžko může být vylíčeno obyčejnými slovy.
Po začátku částečného zatmění dlouho nepozorujeme nic zvláštního. Měsíc postupně, pomalu zakrývá disk Slunce. Dokud není zakryta přibližně polovina slunečního kotouče, je jasný den. Teprve později si všimnete úbytku denního osvětlení. Krátce před začátkem úplného zatmění denní světlo dostává zvláštní žlutavé zabarvení. Začne se prudce stmívat. Krajinou letí stínové proužky, tzv. letící stíny. Provázejí je poslední sluneční paprsky. Během několika sekund klesne jas oblohy asi tisíckrát.
Protože koróna září přibližně jako Měsíc v úplňku, není zcela tma, nastane šero. Přesto se zdá okolní krajina velmi tmavá. Je to způsobeno značným kontrastem mezi náhle nastalým přítmím a jasným slunečním dnem, který panoval ještě před chvílí. Zdá se, že krajina má zvláštní zabarvení, někdy až nepříjemně šedomodré. Celý obzor je vrouben červenou září. Je to světlo atmosféry ozářené slunečními paprsky v místech, kde není zatmění úplné. Zvedá se mírný větřík, který obvykle doprovází měsíční stín.
Při úplném zatmění Slunce jsme ohromeni a překvapeni nezvyklostí tohoto úkazu. Chováme se velmi nepřirozeně a zmateně. Nevíme co dělat nejprve - přímo pozorovat úkaz, fotografovat, pozorovat bizardní okolí nebo v teleskopu sledovat nádherné protuberance. Je toho velmi mnoho, zvláště když máme v podvědomí těch 140 sekund, které máme od přírody vyhrazeny na toto fascinující nebeské představení. Několik minut před zmizením posledních slunečních paprsků lidé obvykle ztichnou, aby na začátku úplné fáze dali hlasitě najevo své pocity. Ječení společně s hysterií je běžné chování i při očekávaném zatmění Slunce. Snad je to podvědomá reakce na valící se stěnu temného stínu. Dříve se mělo za to, že Slunce bylo požráno drakem a už se nikdy neobjeví. Ale ve skutečnosti se na Slunci samotném nepřihodilo nic. I dnes stále některé národy a zvláště kmeny primitivních domorodců reagují specifickým a velice rozmanitým způsobem. V dnešní době ale spíše vidíme nadšené diváky tohoto neobvyklého úkazu. Ale ani živočichy a rostliny nenechává zatmění Slunce lhostejnými. Je to způsobeno velikou světelnou změnou, a to navíc v době, kdy není očekávána. Proto některé rostliny zavírají své květy, řada denních živočichů se ukládá ke spánku nebo alespoň zmenšuje svoji aktivitu, zatímco noční živočichové se začínají probouzet. Některá zvířata na zatmění Slunce nereagují vůbec, jiná projevují, alespoň zpočátku, podráždění. Mezi nejvýraznější popisované reakce patří naprosté zmlknutí ptáků několik minut před totalitou a jejich splašené poletování, úzkostné bečení ovcí krčících se v lesním porostu nebo houfujících se do nahuštěných stád, bezcílné pobíhání koz a domácího dobytka, kokrhání kohoutů, vytí a kňučení psů, poletování netopýrů a vrápenců.
Během zatměním Slunce nastávají také určité meteorologické změny. Ty jsou nejlépe pozorujeme na změně teploty, přičemž nejdříve reaguje teploměr umístěný nízko nad zemí. Celkový pokles teploty není velký, činí obvykle jenom několik málo stupňů, my jsme pokles odhadli asi o 5oC, převážná část tohoto poklesu je však soustředěna do krátkého časového úseku kolem totality.
CO JSME UVIDĚLI NA OBLOZE
Od tvrzení, že den se stane nocí, není příliš daleko. Opravdu se obloha ztemnila natolik, že na několik desítek sekund jsme uviděli planety a hvězdy.
Na jihozápadě zářilo nejkrásnější zimní souhvězdí Orion a pod ním nejjasnější hvězda oblohy Sirius v souhvězdí Velký pes. Slunce schované za měsíčním kotoučem vstupuje do souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Na východě se jasnou oranžovou barvou odlišoval Arktur v souhvězdí Pastýře. Slunce v té době doprovázely dvě jasné planety, nalevo Venuši a napravo Merkur. Stává se, že se na obloze objeví i kometa, kterou jinak nelze pozorovat, protože je velmi blízko Slunce. Předpověď viditelnosti komet při slunečním zatmění jsou ale velmi nepřesné. Velmi zajímavý úkaz nastane, když září pouze sluneční koróna - vnější atmosféra Slunce, kterou běžně nemůžeme vidět, protože ji přezáří sluneční kotouč (na obrázku).
EXPEDICE ZA KONCEM SVĚTA
Jak již bylo několikrát zdůrazněno, šlo o tak výjimečný astronomický úkaz, že několik měsíců před "koncem světa", narůstala davová psychóza - cestovní kanceláře byly zahrnuty obrovskou poptávkou zájezdů za úplným zatměním Slunce do pásma totality, a protože se jednalo o poměrně velmi malý pás země (okolo 200 km), očekávala se zde obrovská koncentrace lidstva, neboť totalita prochází velmi zalidněnou oblastí Evropy. Švédští logistici spočítali, že se do pásma totálního zatmění chystá přes padesát milionů lidí. Dalším důvodem je, že v našich zeměpisných šířkách dojde k dalšímu úplnému zatmění až 7.října 2135. V tisku se objevovaly zprávy o dopravním kolapsu na hranicích České a Slovenské republiky s Rakouskem, a zejména s Maďarskem. S tímto aspektem naše expedice počítala a vyrazila na místo pozorování již o den dříve.
Bohužel Evropa byla s ohledem na proměnlivost a nevyzpytatelnost vývoje počasí pro pozorování úplného zatmění velice nejistou oblastí. Relativně dobré vyhlídky nabízelo pobřeží Černého moře, ale i tak se v určitém smyslu jednalo o sázku do loterie osudu. Z dlouhodobého sledování oblačnosti pro jednotlivá místa, jimiž prošel pás totality, se nabízely jako ideální horské oblasti Turecka. Na základě těchto a dalších aspektů (zejména ekonomických) naše expedice vybrala jako místo pozorování oblast Balatonského jezera.
Pro uspořádání expedice " za koncem světa" jsme si vytyčili následující úkoly:
seznámit širší veřejnost s výpravou za úplným zatměním Slunce 11. 8. 1999 prostřednictvím plakátů a zejména místním tiskem,
seznámit žáky a studenty naší školy s nastávajícím úkazem,
vytvořit seznam vážných zájemců o tuto expedici,
zajistit a objednat autobus,
vytvořit itinerář expedice,
přizvat odborníky - profesionální fotografy
zajistit sponzory ,
vybavit expedici materiálně,
zajistit fotografování a natáčení zatmění v Kloboukách u Brna, kde bude zatmění jen částečné a to asi z 97%,
vybrat vhodné místo pozorování zatmění,
vytvořit znak naší astronomické expedice.
Naší expedice se pod vedením Mgr. Pavla Klementa zúčastnili : RNDr. Zdeněk Bobek, Mgr.Viktor Hájek , Miroslav Klement, Zdeněk Bobek ml. a Jana Klementová.
Po strastiplné cestě jsme večer nalezli vhodné místo k pozorování - bývalou obalovnu - a tam jsme se také ubytovali. Ještě večer byl sestaven astronomický dalekohled, a protože nebe bylo velmi jasné, všichni zúčastnění si vyslechli poutavý výklad o letní noční obloze s pozorováním nejzajímavějších objektů. O půlnoci se obloha zatáhla a představa dalšího slunečního dne, tak důležitého pro celou akci, se pomalu ,ale jistě začala rozplývat. V pět hodin ráno se přihnala bouřka a naše obavy se ještě více prohloubily.Po deváté hodině se oblačnost začala protrhávat a v deset hodin byla obloha " jako vymetená".
Místo našeho pozorování bylo jedno z mála v Evropě, kde byla oblačnost téměř nulová a podmínky pro pozorování úplného zatmění byly téměř ideální.
Zážitky z této cesty byly neopakovatelné a všichni účastníci si je budou určitě chtít zopakovat. Nejvhodnějším místem a termínem se jeví rok 2008 a Ural..
Více o zatmění na Internetu:
www.ian.cz
www.sci.muni.cz
hermit.org/Eclipse1999
sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/TSE1999/TSE1999.html
earthview.com/timetable/1999aug11.htm
mbox.troja.mff.cuni.cz/~dond6433/Eclipse99.html
www.eclipse.org.uk/default-hi.htm.
Vytvořil Mgr. Klement Pavel, fotografoval
a do HTML formátu převedl Mgr. Hájek Viktor
